Podstata Babylonu a korupce pohodlím
Jedna z internetových diskusí mě inspirovala ke krátkému zamyšlení nad mým chápáním Babylonu.
Babylon je pro mě primárně neochota, pohodlnost, lenost. Neochota přemýšlet, neochota mít svůj názor, neochota nést zodpovědnost, neochota pomáhat. Konzum není příčina, konzum je jen projev pohodlnosti. Konzumem si lidé usnadňují život a zacpávají díru ve svém svědomí... Babylon nechápu jako jakýsi imaginární systém, Babylon jsme my všichni. Každý z nás se na něm větší či menší mírou podílí a udržuje ho při životě. Za to nás Babylon korumpuje pohodlím. Každý z nás se ho účastní a míra této spoluúčasti je otázkou vnitřní disciplíny.
Nevěřím lidem, kteří jedním dechem říkají, že stojí v opozici proti Babylonu a druhým dechem berou podporu, plat, platí daně, kupují zboží, nechávají se chránit armádou a policií, chodí zdarma k lékaři a do školy a využívají všech jeho služeb. Já sám jsem si vědom, že na Babylonu participuji každou minutu svého života a činí mě to nešťastným, nicméně nevidím cestu ven z tohoto kruhu a tak jsem si sám pro sebe našel filosofii minimální participace. Snažím se od Babylonu co nejméně brát a co nejméně mu dávat. Dokud bude můj účet s tímhle světem pozitivní, budu mít pocit, že jsem slušný člověk...
Kromě principu minimální participace se řídím heslem "Jednej lokálně, mysli globálně" a snažím se kolem sebe budovat oázy lásky v Babylonu. Ke svému okolí se chovám slušně a s úctou, přemýšlím o důsledcích, než něco koupím, účastním se veřejného života, protestuji, když mám pocit, že musím. To mě samozřejmě nezbavuje viny za moji kolaboraci s Babylonem, ale doufám, že jednou, až odsud půjdu k Tomu tam nahoře, bude na správné misce vah ležet o něco větší míra dobrých skutků, než těch špatných na misce druhé. To mi dává sílu snažit se být lepší... Takhle podobně jsem pochopil i ideu džihádu v Islámu, která mě v mnohém inspirovala. Myslím, že nemá cenu okázale "bojovat" s neuchopitelným systémem. Mnohem těžší je svádět boj se sebou samým.
Syncro, 17.6.2004